VisegradEasternPartnershipLiteraryAward



azerbajdzanske logo

Ázerbájdžánská literatura

Ázerbájdžán byl sice v sovětských dobách okrajem impéria, ale Baku jako významné kulturní centrum poskytovalo dostatek prostoru pro pestrý literární život. V 90. letech se v literatuře začala projevovat izolovanost od ostatních literatur bývalého SSSR a výraznější národní tóny. Mnoho autorů starší generace, kteří byli aktivní v sovětských dobách, píší i nadále (Fikret Godža, Vagif Samadoghlu, Čingiz Alioglu, Vagif Bayatli Oner, Siyavush Mamedzade). K výrazným experimentátorům v oblasti poezie patří Selim Babullaoglu, v próze autor fantasy Lačin Samedzade. K nejvýznamnějším současným představitelům ázerbájdžánské literatury patří J. Mammadguluzade (zakladatel časopisu Molla Nasreddin (Molla N?sr?ddin), Anar R?sul oglu Rzayev, Elcin Efendiev. K autorům modernistických próz patří Orhan Fikratoglu, Maqsad Nur, Sadiq Elcanly a Mubariz Cafarli, postmodernu reprezentuje Kamal Abdullah. Z představitelů mladé generace nedávno upoutala N?rmin Kamal, která debutovala experimentálním románem Aç, m?n?m (Otevři, to jsem já; 2010), za nějž získala řadu ocenění (např. cenu Imadaddina Nesimiho). Je třeba zdůraznit, že v Ázerbájdžánu kromě rozvíjející se literární tvorby v azerštině stále existuje tradice rusky psané literatury. K spisovatelům, kteří píší dvojjazyčně, patří např. Anar a Selim Babulaev, pouze rusky píše např. v současnosti komerčně nejúspěšnější ázerbájdžánský spisovatel Čingiz Abdulajev, známý zvláště jako autor detektivek, a i bratři Maqsud a Rustam Ibrahimb?yové (první z nich je předsedou PEN klubu Ázerbájdžánu). K velkým tématům posledních desetiletí patří válka v Náhorním Karabachu.



Akram Aylisli (1937) R?sul oglu Rzayev (1938) Maqsud Ibrahimb?yov (1976) Chingiz Abdullayev (1959) Rustam Ibragimbekov (1939)












Responsible for content: VEaPLA

Copyright ©