Gruzínská literatura

 

„Tři tisíce lidí čtou, tisíc koupí“, takto skepticky hovoří o gruzínské čtenářské obci Laša Bugadze. Samozřejmě tato situace není způsobená necivilizovaností společnosti, problém je spíše ve velikosti země – Gruzie se 4,5 miliony obyvatel není žádným gigantem, proto je celkem pochopitelné, že autoři chtějí oslovit i čtenáře za hranicemi Gruzie. V dobách existence Sovětského svazu to nebyl velký problém. Gruzínská literatura byla součástí velkého kulturního prostoru a byla distribuována po celém Sovětském svazu. Navíc, prostřednictvím překladů do ruštiny byla díla gruzínských autorů dostupná v celém „východním bloku“. Po rozpadu Sovětského svazu se však trh s gruzínskou literaturou výrazně zmenšil. 

Navzdory tomu v dnešní Gruzii funguje mnoho literárních časopisů, které prezentují nejen nové překlady zahraničních děl, ale i tvorbu domácích autorů. Tyto časopisy jsou obvykle dostupné online, ale většina z nich jen v gruzínštině. Zajímavé jsou například Arili (არილი) nebo Literaturuli Gazeti (ლიტერატურული გაზეთი). Dalším způsobem propagace domácí literatury jsou literární ceny, kterých je v Gruzii několik, jako příklad je možné uvést: literární cenu SABA, cenu CERO, nebo Cenu Važu-Pšavelu. 

Andrus Horvat / Андрусь Горват (1983)

      • Andrus Horvat was born in 1983.
      • In 2006, he graduated from Belarusian State University (with Journalism as his major).
      • From autumn 2013 to spring 2015, he worked as a janitor in the National Theatre.
      • In 2015, he moved to his village Prudok, which is in Homiel region.
      • He intends to live there all his life and die there. (https://nn.by/?c=ar&i=151216)

       

      More information about him: https://www.livelib.ru/author/961061-andrus-gorvat

       

       

       

     

     

    Thus, Belarusian literature of the last three years, on the one hand, has seen itself within European contexts (European trip in search of private answers in case of Max Shchur and coming to terms with the European dream in case of Alhierd Bakharevich) and, on the other hand, has seen its own locality (Taosist-style minitures by Andrus Horvat). Perhaps, Belarusian soul can be seen only between these two extremities.